Díl osmnáctý
Je léto roku 1958. Nový bachař, přezdívaný „Žabák“, odvádí Maděru na velitelství. Tam vyšetřující soudce Maděrovi oznámí, že byl odsouzen a vězněn protiprávně a že by mohl být propuštěn. Chce ale, aby mu Maděra podepsal žádost o milost. To Maděra nemůže přijmout. Je to především velké zklamání pro Ilonku, která v tom viděla možnost, jak by se Maděra mohl vrátit domů k rodině. Zklamáním končí v této části i mnohé vztahy partnerské. V lágru se Maděra dostává do osobního konfliktu se Žabákem, kterým je systematicky pronásledován. To Maděru zmáhá psychicky i fyzicky čím dál víc…
Poslat článek e-mailem
Já snad poprvé v životě nepřeji někomu roli a tudíž práci… Chudák “ Žabák „. Vlastně je to pochvala, pan Táborský poprvé zastínil i Maděru… Brrr. Co byste dělali vy ? Krocli ho za barákem s jistotou, že vás v zápětí utlučou a nebo byste vydrželi “ jak se dá ?“. Majkl